Zřejmě vůbec poprvé, pokud nepočítám úprk kardinála Cesariniho z bitvy u Domažlic, zavítal do našich končin po papeži hodnostně nejvyšší představitel katolické církve a jediný náš žijící kardinál J. E. Dominik Duka.
Mám radost, že jsem, jako senátor a předseda Dobrovolného svazku obcí Kdyňsko, mohl využít návštěvy u pana prezidenta na Pražském hradě k pozvání pana kardinála do Všerub a dalších míst domažlického okresu. Přijal moje pozvání, a to i v souvislosti s tím, že fakticky jediný žijící politický vězeň z padesátých let a stávající čestný předseda Konfederace politických vězňů František Wiendl z Klatov se dožívá v letošním roce velkého jubilea rovných 100 let. František Wiendl je stále obdivuhodně činný a účastnil se jak bohoslužby, tak tradičního setkání u památníku Všerubský kámen i slavnostního oběda s panem kardinálem u manželů Toušových v Nových Pocinovicích.
I já jsem pana kardinála doprovázel po celý návštěvní den. Ještě před bohoslužbou navštívil Dominik Duka v červené klerice budovu Úřadu městyse Všeruby, kde ho uvítal starosta Václav Bernard s paní místostarostkou. Pan kardinál se pak zapsal do pamětní knihy městyse. Dominik Duka přijel obeznámený s historií našeho regionu. V mládí trávil čas na Chodsku, a proto se chtěl zastavit také v Klenčí u hrobu Jindřicha Šimona Baara, národního umělce Jindřicha Jindřicha a zavítal i do Šitboře, rodiště významného středověkého literáta zvaného Jan ze Šitboře či Žatce. Tam se setkal nejen se starostou města Poběžovice, zástupcem německých rodáků, ale i se zástupci spolku Mikuláš, kterým nabídl pomoc v jejich snaze obnovit tamní kostel sv. Mikuláše.
Dominik Duka je jedním ze 192 žijících kardinálů a byť je již emeritním pražským arcibiskupem, stále patří nejen mezi nejvyšší církevní hodnostáře, ale i výrazné osobnosti našeho společenského života. Již na mši, která svým geniem loci musela dojmout i nepravidelně praktikující věřící, se projevila jeho mimořádná znalost historie. Dominik Duka vyzdvihl příklad odvahy, lásky a cti politicky perzekuovaných lidí. Byť sám také politický vězeň v začátku osmdesátých let, uvedl, že se nechce srovnávat s těmi, kteří si odseděli v padesátých letech mnohaleté tresty v komunistických kriminálech. Koncelebranty na mši svaté byli bývalý vikář, mons. Miroslav Kratochvíl, stávající administrátor kdyňské a mrákovské farnosti P. Miroslav Adamec, který také pana kardinála srdečně přivítal, P. František Kaplánek a klenečský farář Ivan Pavlíček. Na mši byl přítomen i někdejší náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
U památníku zahájil setkání Josef Touš ml., a společně jsme pak přivítali kardinála Dominika Duku, Františka Wiendla i další starosty či jejich zástupce z Domažlic, Pocinovic, Chodské Lhoty, Dlažova a Hartmanic. Vzpomenul jsem účasti mnohých významných osobností na pravidelných setkáních u Všerubského kamene, od jehož odhalení generálem Josefem Buršíkem letos uplynulo 27 let, jakými byli např. političtí vězni mons. Václav Dvořák, bývalý generální vikář českobudějovické diecéze, předchůdce Dominika Duky na biskupském stolci královéhradecké diecéze, arcibiskup Karel Otčenášek, čestný občan města Domažlice a taktéž nositel řádu TGM Jakub Blacký, nebo Josef Touš st., hlavní iniciátor vzniku památníku. Bylo třeba připomenout také zásluhy bývalého přednosty Okresního úřadu Domažlice Pavla Faschingbauera o vznik památníku.
Tehdy ještě byla doba komunistického režimu včetně těch největších zločinů z padesátých let v živé paměti. Po těch mnoha letech postupně přímých pamětníků ubývá. Právě proto je třeba každoročně vzpomenout osudy perzekuovaných lidí nejen k úctě jim samotným, ale kvůli informovanosti především budoucí generaci. Zvláště v poslední době si uvědomujeme, že boj za skutečnou svobodu je bojem nekonečným a každá generace fakticky tento boj musí podstoupit.
Na setkání sympaticky vystoupil i syn Pavla Faschingbauera, vynikající sportovec a zastupitel města Domažlice. Doprovodem mu byla dcera, prý aby mladší generace dokázala předávat odkaz bývalých politických vězňů. Na závěr setkání se kardinál Dominik Duka pomodlil za všechny politické vězně a účastníky setkání. Rozloučil se velmi uvolněnou poznámkou o svých zřejmě nově používaných naslouchadlech, která mu zatím neumožňují vyhodnotit věrný obraz toho, zda mluví spíše potichu nebo více nahlas.
Kardinál Dominik Duka poobědval v Nových Pocinovicích u manželů Toušových s politickými vězni, duchovními a dalšími přítomnými hosty. Choval se vlídně, přátelsky a srdečně.
Setkání byla velice příjemná, kardinál Duka přijel velmi dobře připraven. Obdivoval jsem jeho mimořádný přehled i historické znalosti, kterými udivoval nejen ve Všerubech, Nových Pocinovicích, ale i v Šitboři. Myslím, že u něj platí dvojnásob, že čím větší osobnost, tím přívětivější člověk. Osobně jsem už poznal poměrně velkou řádku jedinečných lidí, ze světa politiky, kultury i dalšího společenského života, např. bývalé prezidenty, premiéry, hejtmany, primátory, nevyjímaje ani světově známé umělce, vědce, vynikající lékaře nebo sportovce. Až na nepatrné výjimky to byli lidé, kteří si na osobnosti nehráli. Oni jimi totiž byli a jsou.
Ing. Vladislav Vilímec, senátor Parlamentu ČR